Válka zablokovala vývoz ukrajinského obilí přes černomořské přístavy, čímž znemožnila dodávky pro země od Somálska po Egypt. Tyto problémy, k nimž se přidává i horké počasí a sucho, což zhoršuje kvalitu úrody v jiných částech světa, způsobily citelný růst cen. Obilí se tak nyní prodává téměř za rekordní částky, což zvyšuje riziko hladu v částech Blízkého východu a Severní Afriky.
Rusko ale dále vyváží svou pšenici, ovšem za vyšší ceny než dříve. Odběratelů ve světě nachází, což mu umožňuje inkasovat z každé tuny více peněz. Moskva také v příští sezóně očekává rekordní sklizeň pšenice, což naznačuje, že bude z vzniklé situace profitovat i nadále.
Ceny pšenice na světových trzích se od začátku letošního roku zvýšily o více než 50 procent. Kreml tak v letošní sezóně pouze na dani z vývozu pšenice získal už asi 1,9 miliardy dolarů, odhaduje společnost SovEcon. Ta působí jako poradce v zemědělském sektoru.
„Potraviny tak oklikou používají jako válečnou zbraň, než aby přímo útočily na lidi,“ řekl výzkumný ředitel Tim Benton z britského institutu Chatham House, kde se věnuje globálním rizikům. Narážel tak na komentář Moskvy, že ukrajinský přístav Oděsa odblokuje pouze za předpokladu, že Západ zruší sankce uvalené na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině. „Vzhledem k důležitosti trhu s obilím jsme se z politického hlediska dostali na zcela nové místo,“ dodal.
Blokováním ukrajinských přístavů Moskva donutila Kyjev, aby své obilí vyvážel po zemi. Výsledkem je, že Ukrajina nyní vyváží jen asi čtvrtinu objemu obilí, než vyvážela před válkou.
Pomoci Ukrajině s vývozem obilovin, které kvůli ruské invazi a zablokovaným přístavům nemohou zemi opustit obvyklou lodní cestou, chce několik zemí. Ukrajina kvůli válce nedokáže vyvézt téměř 25 milionů tun obilí. „Mluvili jsme o podrobnostech, do kterých nemohu zacházet, ale obecně šlo o to, jaká infrastruktura je nutná, aby se zajistilo, že se obilí dostane ven. Existuje spousta dalších možných způsobů, jak obilí a další zboží dostat ze země… A klíčové je, aby se to podařilo, protože jinak bude problém s hladověním a možná is hladomorem,“ řekl pro stanici Sky News britský ministr dopravy Grant Shapps, který toto téma řeší se svým ukrajinským protějškem Oleksandrem Kubrakovem.
Britský deník The Times napsal, že Británie a další spojenci mimo jiné zvažují vyslání válečných lodí do Černého moře, a to právě kvůli ochraně nákladních plavidel s ukrajinským obilím. Pro ukrajinské lodě by měl vzniknout bezpečný koridor směrem od Oděsy k úžině Bospor.
O koridoru pro vývoz obilovin mluvil litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis se šéfkou britské diplomacie Liz Trussovou. Na jeho provozu by se měly podílet některé země NATO, ale také státy, které jsou na dodávkách obilovin z Ukrajiny existenčně závislé, například Egypt. Taková operace by ale vyžadovala i zpřístupnění nyní zaminovaného oděského přístavu a Ukrajině by bylo třeba dodat dalekonosné zbraně, kterými by mohla bránit své pobřeží a lodě před útoky ruského námořnictva, napsal The Times.
Britský deník ale zároveň s odvoláním na vyjádření nejmenovaného západního diplomata uvedl, že ustanovení koridoru pro vývoz obilovin po moři je nepředstavitelné bez souhlasu Ruska. „Pokoušet se o to bez ruského souhlasu znamená zvýšit riziko možného incidentu,“ řekl.
Část zásob obilovin se Ukrajina pokouší s pomocí dalších zemí vyvézt například po železnici. Například český státní železniční nákladní dopravce ČD Cargo odvezl první vlak s kukuřicí z Ukrajiny do německého přístavu Brake. Do exportu ukrajinského obilí se zapojila také nákladná divize německých drah DB Cargo.
Ukrajina má ve svých silách zásoby v podobě milionů tun obilí a vzhledem k blížící se úrodě, která se očekává za pět až šest týdnů, řeší akutní problém, jak je vyprázdnit. Pokud se jí to nepodaří, nebude mít sklizeň kam uskladnit. Kvůli blokádě ukrajinských přístavů stoupají i ceny obilí na světových trzích a mezinárodní organizace včetně OSN varují, že nedostatek potravin může způsobit hladomor.
